...je to dobrý,ještě hoří...

kdo jsme

 

Ahoj,
             našel jsem v sobě tu drzost založit stránky -z dnešního pohledu již staré- T.O.Černý delfín.Pokusím se zda vypsat nám známou historii trampování v údolíčku a vše také doplňovat novými údaji o fungování osadičky. V současnosti se již píše nové historie místa, kdy staré se prolíná s novým  ku slávě místa.Zdraví (Barry) z T.O.černý delfín, zakládající člen

             Snad každý si jednou položí otázku, kdo vlastně jsem a kde stojím. Kdo je pravověrný tramp a kdo již né. Kdo se k něčemu hlásí a kdo tím žije..v čase minulém, současném i budoucím. Na několikati webech najdete nejrůznější diskuse, kdo je a není tramp, kdo osadník a kdo paďour. A nikde nenajdete to správnou odpověď,jak i nenajdete jistotu v ničem v tomto světě.. k Třeba kde začíná a kde končí Sluneční soustava? Je počátkem Slunce a koncem Pluto? Snad existuje nejasné trampské jádro, něco jako Slunce v naší soustavě. Bezvadní kamarádi a kamarádky neotřelých zásad a jednání, činů. Příznačného oblečení, skvělých mezilidských vztahů.. Domovenek, kanad a maskáčů. Jasných pravidel řádů věcí. Jsou nám takovou jistotou, vzorem a zdrojem nadšení i plaménklů v nás. A potom jsme tu my, ostatní.Ale i to jedinečné Slunce zabírá jen pranepatrnou část své soustavy a řád věcí v bytí od Merkuru po Pluto není takový,je jiný, docela jiný... A tajemné pásy mraků, za pásem Neptuna,o jejichž existenci jen mlhavě tušíme a které k nám pupeční šňůrou poutány jsou, jsou snad jen naší černé duše průvodcem?Nebo k nám patří, jaklo to Slunko a jedno jsou?Patří k trampingu vedle roztkvetlých liuk a šumících lesů na žemi a žár výhně na Slunci, mračna na Venuší, poušť na Marsu či nesnesitelné mražení na Uranových měsících? Krása nebývá v jednotě, ale rozmanitosti.A naopak. I nám dávno sežrali moli staré mundůry, uesky či ještě teleta, staré dobré  maskáče, či vojenské blůzy a kabáty.I ten mráz, jak šel z hor, nějak oblékl nás do bačkor a zahnal  od Slunce spíše blíže k Jupiteru. Moc nám nezáleží, v čem chodíme, ale jak se cítíme.Bývá nám jedno, jak nás vnímají ostatní, ale sami se chceme cítit dobře. Snad na to máme právo. Vždyť to tornádo života a mráz ze vztahů a osudů minulých většinu z nás ohnul až k zemi a vymáchal nám ústa v bahně.Většina z nás se musala a musala pěkně ohánět, aby uživila sebe, děti, rodinu. Podřidili jsme tomu -po mnoho let- svůj vlastní život, koníčky, přání, naděje a sny. Žili jsme pro někoho jiného a nyní jsme zůstali často sami. Nebyl čas koupit novou usárnu a maskáče, oblečení  a dobré bydlo dětem mělo přednost. Neodsuzujte, milý čtenáři, něhoko, že se pokusil ještě zvednout a není třeba košer oblečen či nectí vše, co ctíte vy.Prožíváte si svoje jaro či léto a nám již začíná září.Také jsme byli u Slunce a jsme nyní koukáme Jupiterovi do  oka :-)  čest a sláva pravověrným, úcta těm, co se snaží ještě držet... Ahoj Barry!!

HISTORIE T.O.Černý delfín

Ahoj  
                 kamarádi, kamarádky, náhodní návštěvníci stránek!

                          Moji blízcí kamarádi mi říkají Barry (čti Bery),je mi 53 let a patřím mezi zakládající členy T.O.Černý delfín. V následujících větách se Vás pokusím zasvětit letmo do historie naší T.O., která jí v pravém slova smyslu ani není, ale to jistě pochopíte sami             

             V létě roku 1970 sešla se parta několika kluků, aby po vzoru legendárních Rychlých šípů založila podobný chlapecký klub. Normalizace ještě nebyla v plném proudu, vycházely Foglarovy (Jestřábovy) knihy plné dobrodružství, odvahy, poznání,čestnosti....Svěží duch poctivého kamarádství ovlivňoval nejen poválečnou generaci Junáků, ale zapůsobil i na nás. Zařídili jsme si v Horce na půdě jednoho domu klubovnu-jejíž zařízení je stále nepřehlédnutelné-a odtud jsme vyráželi do neprozkoumaných okolních lesů. Při jedné výpravě dorazili jsme prvně na  místa nedaleko Vrbatova Kostelce, který si nás získal svojí nevšední romantikou. Údolím se klikatil v kamenitém korytě potůček, vůkol spousty větších i menších balvanů, skal a skalek. Vše ukryto mezi lesními velikány,ohromnými stromy. Báli jsme se otevřeně rozdělat oheň a tak naše první tábořiště bylo ukryto nedaleko strážního domku, pod tratí. Jednalo se o plácek snad 4x4 metry, avšak ukrytý ze čtyř stran mezi skalami a železnicí.Odtud byl výhled dolů do údolí a když se ještě vylezlo na mohutnou borovici, vše bylo takřka dokonale zrakem obsažené. Nás ale lákala blízkost potoka Žejbro a tak jsme se usadili dole, asi 4Om od současného delfína proti proudu. Zbytky toho tábořiště jsou ještě patrné a je prý jednou za rok ještě navštěvováno jakousi matkou s dcerou. O ní víme jen to, že na ona místa kdysi jezdila a nyní se vrací za vzpomínkami...že by nějaká naše bývalá kamarádka? Jednou ale i ono místo bylo obsazeno a my si udělali oheň na současném místě. Na velikém balvaně jsme objevili v mechu nápis „Mick a Jack“. Později jsme tam vytesali svoje nepovedené „Černý delfín“ a skautskou lilii. Do krabička a igelitu jsme vložili zakládací listinu a zakopali pod ohniště. Tato se bohužel nedochovala. Jenže jak běžel čas, starší Luboš i mladší Hubert si našli svoje jiné zájmy a my zůstali ve třech: Barry, Patris a Ringo. Postavili jsme nedaleko menší přístřešek, upravili okolí, vztyčili totem, kůl „návštěv“. Okolo ohniště jsme vyrobili levička a sedadla, časem přibylo i šerifské křeslo, lávka přes řeku. Upravili jsme pramen vody, pěšinky..Časem se k nám přidal-mimo jiné- Lumík, Pepiho muž, Hubert, Míra, Lenka+Lenka, Mirka, Alena, Milan aj. Na Delfínu přibyl i sroubek nahoře u trati, který však z neznámých důvodů shořel.
               O zábavu se staraly kytarové legendy Lumík a Patris, legendární byla Pedrova harmonika. Přepilo se něco piva od dvorního dodavatele Ludvu Pauluse, event.ze Skaly.Přesto nedošlo k žádnému úrazu či většímu průšvihu, i když mnoho z nás spadlo do řeky a muselo se sušit. Hrály se různé legrační hry u táboráku a dokonce celodenní trojutkání Delfíni-kamarádi-Hlinko Několikrát nám svítil barevné lampionky, vydlabané dýně či pochodně.
 Léta běžela, my se scházeli na osadičce v různých sestavách Pořádali jsme za rok několik ohňu, kam jsme zvali kamarády. Pozvánky nám tajně tiskl Lumíkův otec a Bohužel se zachovala jen jedna. Ani obě kroniky nejsou k dispozici a jen se dohadujeme, že zůstali u Pepiho muže.(to již není pravda, část knihy druhé a ta třetí se našla u Patrise. Bohužel chybí ta první a hodně u knihy druhé, kde byly vkládací listy jak do šanonu). Pravidelně byl oheň o sobotě nejblíže 21.březnu, 30.dubnu, 28.říjnu a 17.listopadu. Výroční oheň býval koncem prázdnin a několikrát jsme se sešli i přes léto. Z dalších kamarádů a kamarádek mohu jmenovat holky ze Skaly, kluky z Hlinska a zvláště kamaráda Krávu Kida Sochora z Chrudimi, Borka, Tudora, Milana Němce, Pavouka, Božku, Rumcajze, Hofiho, legendu Pedra a jiné. Bohužel již nikdy na osadu nepřijdou kamarádi Tudor a Borek, co jsou již na svém věčném vandru. Čest jejich památce.
                Soumrak Bohů počal nastávat, když se nám kamarádky počaly vdávat a kamarádi jeden po druhém odcházeli do služeb vlasti.Ani potom však definitivně neuhasl plamen trampingu na osadičce. I když na jméně tak nezáleží.Začalo sem jezdit více opravdových trampů a přátel. Naše sešlost se přejmenovala na Klub přátel Černého delfína a následně na T.O.černý delfín. Na ohně sem jezdili kamarádi až z Mariánských Lázní, Lovosic, Ústí nad Labem, Pardubic, H.Brodu....Často jsme vzpomínali na naše každoroční velké vandry. Např do Českého ráje, podle Sázavy, ne Vysočinu...Poznali jsme spoustu kamarádů a zajímavých lidí. Od herce Štěpánka v hospodě U grobiána až po Tuharinova, svérázného podivína. Ale o tom nechci psát.Fakt j, že přestože se osadička udržovala uklizenou, zařízení ohlodal zub času a na místě nezůstalo skoro nic, kromě ohniště. Tam třeba Barry trávívá Štědrodenní odpolední chvilku a vzpomíná..
                Prapůvodním místem táboření, nutno dodat, že  bylo místo pod Bílou skálou(asi 1500m po toku Žejbra),kde říčka tvoří druhý ostrůvek v tomto údolí, a kam chodila ještě klučičí parta a několik dívek ze Skaly až do roku 1970..
                Po několikati jalových letech sešli se v horecké hospodě U kapličky opět u kytary delfíni v pozměněné sestavě. Přibyl ještě kytarista  Jelen, Pavel, Ivča a Míra. Rozhodlo se obnovit tradici ohňů. Avšak na místo námi fakticky opuštěné jezdí již kamarádi z Pardubic T.O.Pod smrkem-Delfín. Jde o mladší generaci a snad i naše následovníky. S nimi jsme navázali přátelský kontakt a s jejich svolením užíváme my, pardové,jimi již obnovené zázemí (srub, ohniště, toalety na račím ostrově atd). Scházeli jsme se na Country večerech v horecké hospodě. Někteří z nás obnovili partnerské vztahy s druhým pohlavím a setkání již není pravidelná.
                Stará T.O.Černý delfín se nachází mezi dvěma legendárními místy potlachů. Jedním z nich je blízké místo T.O.Ontário a druhé T.O.Tulák California U vany, asi 2km po proudu řeky. Přesné místo je kamarádům známé :-) Údolím vede modrá turistická značka z Chrasti nádraží na Kostelec, Košumberk a dále.. Podskalou prochází zelená značka ku Smrčku, Žumberku... nedaleko je i cyklostezka č.4122.Nově je zde Naučná stezka Chrastecka.
                Osadička je zastíněna ohromnými smrky ztepilými, majícími obvod i přes 4m. Jeden smrk je chráněným stromem a je v údolí blíže Kostelci. Chráněné je též místo výskytu mloka skvrnitého na Podskale (též čolka obecného). Na Poskale nachází se romantický kostelík Sv.Jana Křtitele. Sama vesnice Skala je na svahu, resp. Na asi 40m vysoké opukové stěně, do které se zařezává říčka Žejbro. Ve skalách je též jeskyně vzniklá pukáním skal.. Kousek po proudy je místo zvané Bílá skále-dle barvy opuky. Oproti tomu Černá skále, kde je osadička, je obklopena tmavou vyvřelou horninou. U Vrbatova Kostelce nalezneme též pískovcové skály. Svědčí to o pestré geologické minulosti území.Nejen trampské...

                                                              Zdraví  AHOJ Barry Tranid
                                                           (=TRAmp na Invalidním Důchodě)     

                                                                            :-)))

https://www.stream.cz/video/488113-delfini
https://www.stream.cz/video/499716-rosicka-cihelna
https://www.stream.cz/video/536545-vecer-v-globusu

Jedna sešlost dole v bistru....

 

červnový oheň na Campu Horka

https://www.stream.cz/uservideo/594183-ohen-na-campu-horka

Vyhledávání

Staří a noví kamarádi a přátelé

            ČERNÉHO DELFÍNA

 

Barry, Lumík, Jelen, Mirka, Jolana, Radek, Pavel, Míra+Ivanka, Hubík, Patris,Ringo, Pepiho muž,Lenka 1+2, Milan,Alena,Jirka Nepivoda, Milan Němec,Věra,Víťa republika,Tudor, Pedro, Boris, Hofi, Rumcajz, Kráva,Jitka, Ivana, Ivan, Božka, holky za Skaly... aj...

Žejbro-potůček pod Delfínem

Název potůčku Žejbro je zřejmě odvozen  z MLYNAŘSTVÍ, kde žejbro byla soustava sít s různě velikými otvory k třídění mlýnských výrobků. Rovinná síta upevněná v rámech kmitají, obvykle pomocí excentru. Potok Žejbro má vysledováno několik bezejmenných pramínků nad obcí Raná na Hlinecko.

Jak se píševe Wikipedii:

Žejbro

Skočit na: Navigace, Hledání
Žejbro

 

Údolí Žejbra u Vrbatova Kostelce
Základní informace
Délka toku 30,8 km
Plocha povodí 96,2 km²
Průměrný průtok 0,54 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-03-03-069
Pramen
jihozápadně od Odřiše
49°46′22,3″ s. š., 15°59′57,1″ v. d.
578 m n. m.
Ústí
do Novohradky u Blížňovic
49°57′20,4″ s. š., 15°56′22,5″ v. d.
241 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Pardubický kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Chrudimka, Novohradka

Žejbro je malá říčka, levostranný přítok řeky Novohradkyokrese ChrudimPardubickém kraji. Délka toku činí 30,8 km.[1][pozn 1] Plocha povodí měří 96,2 km².[2][pozn 2]

Obsah

Průběh toku

Říčka pramení zhruba 0,5 km jihozápadně od vsi Oldřišnadmořské výšce 578 m. Nejprve proudí severním směrem ke Žďárci u Skutče, kde přijímá zleva svůj největší přítok, který se nazývá Raná, přitékající od vsi Radčice. Odtud teče na severozápad k obci Leštinka, u níž přibírá zleva Mrákotínský potok. V okolí mezi Leštinkou a městem Skuteč se nalézá řada převážně zatopených lomů. Dále po proudu se nachází Vrbatův Kostelec, pod nímž se říčka obrací v hlubokém lesnatém údolí na sever k vesnicím Skála, Chacholice a Podlažice. U vsi Skála se nachází přírodní památka Podskala. Po dalších zhruba 5 kilometrech, u města Chrast, se nachází další přírodní památka nazývající se Chrašická stráň. Od Chrasti směřuje Žejbro přes Rosice ke vsi Blížňovice, západně od níž se vlévá zleva do řeky Novohradky v nadmořské výšce 241 m.

Větší přítoky

  • Raná (hčp 1-03-03-070) – levostranný přítok s plochou povodí 19,8 km².[2]
  • Mrákotínský potok (hčp 1-03-03-074) – levostranný přítok s plochou povodí 6,8 km².[2]

Vodní režim

Průměrný průtokústí činí 0,54 m³/s.[3] V suchých letech říčka vysychá, tak jako se stalo například v srpnu roku 2003 v úseku okolo Leštinky.[4]

Počátka trampingu na Chrudimsku... z knihy Boba Hurikána "Historie trampingu"

Krkanka.jpg (1,8 MB)

Krkanka II.jpg (584,6 kB)


1. Lumíkovy narozeniny 

2. Z horecké hospody

3. DOUBRAVKA

 

 

Takhle se hraje U Toulovce na verandě ve Vranicích na Toulovcových maštalích u Litomyšle :-)

© 2008 Všechna práva jsou volná

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode